Není pochyb, že současná situace způsobená restriktivními opatřeními přijatými vládou ČR v souvislosti se šířením koronaviru ve velkém působí na zaměstnanecké poměry.
Vzniká nejistota, jak řešit situaci zaměstnanců. Níže uvedené by mělo zaměstnavatelům přinést návrhy a možnosti řešení.
1) Jak se vypořádat s tím, pokud zaměstnanci nemohu přidělovat sjednanou práci?
Zaměstnavatel může zaměstnancům i po dobu trvání přijatých opatření přidělovat zaměstnancům práci, není-li jeho provoz zakázán těmito opatřeními.
Je-li zakázán provoz „pouze“ ve vztahu navenek (tedy např. poskytovat služby spotřebitelům), může zaměstnavatel stále nařídit výkon práce a přeřadit zaměstnance na jinou než pracovní smlouvou sjednanou pracovní činnost i bez jeho souhlasu, a to na dobu nezbytné potřeby.
Podmínkou je zde přeřazení zaměstnance z důvodu odvrácení mimořádné události nebo ke zmírnění jejích bezprostředních následků (kam lze dle mého názoru zařadit i snížení škod vzniklých omezením provozu), a to na nezbytně nutnou dobu.
Lze však i zde doporučit se především se zaměstnancem dohodnout na takovémto přeřazení. Zaměstnavatel je povinen předem projednat se zaměstnancem důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat.
Zaměstnavatel se se zaměstnancem může domluvit na výkonu práce z domova, tzv. na home officu (pokud to povaha Vašeho zaměstnání dovoluje).
V takovém případě důrazně doporučujeme upravit výkon práce z domova zvláštní dohodou, kde si podmínky takového výkonu práce upravíte.
Může se jednat o otázky spojené s pracovní dobou, BOZP, užívání prostředků k výkonu práce, míst výkonu práce, atp.
Je možné se dohodnout na okamžitém čerpání dovolené nebo na čerpání ne/placeného volna. Výše uvedené otázky jsou záležitostí dohody, jejíž obsah sjednávají zaměstnanci a zaměstnavatelé.
Zaměstnavatel může nařídit čerpání náhradního volna, pokud má zaměstnanec nadpracovány přesčasy, může nařídit změnu směn a stejně tak čerpání dovolené.
Zaměstnavatel ale s tímto musí obeznámit zaměstnance 14 dnů předem, pokud se se zaměstnancem nedohodnou jinak.
2) Omezení výkonu práce
Provoz zaměstnavatele také může být omezen nebo znemožněn současnou situací a přijatými opatřeními, stejná situace ale může vzniknout na straně zaměstnance.
Otázka nemožnosti výkonu práce a jak daný stav posoudit závisí na zodpovězení otázky "proč zaměstnanec nepracuje". Platí, že:
a) Zaměstnanec, kterému byla nařízena karanténa, obdrží náhradu mzdy nebo platu do výše 60 % průměrného výdělku stejně, jako v případě klasické pracovní neschopnosti.
b) Zaměstnanci takového zaměstnavatele, který se z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách dohodne s odbory nebo ze stejného důvodu vydá vnitřní předpis, může být stanovena tzv. částečná zaměstnanost s náhradou mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.
c) Zaměstnanec, který nemůže přechodně pracovat (např. pro nedostatek materiálu nebo zaměstnanců pro zajištění výroby nebo pro jiné prostoje), obdrží náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.
d) Zaměstnanci, který nemůže dlouhodobě pracovat (nařízené uzavření provozovny) náleží náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
3) Závěrem
Jak jistě víte z hromadných sdělovacích prostředků, v současné době vláda jedná s příslušnými organizacemi pro zajištění kontinuity pracovních činností, a především náhrad pro zaměstnavatele tam, kde byla pracovní činnost nuceně omezena.
Je nasnadě, aby se stát dobrovolně snažil pomoci zaměstnavatelům zvládnout následky výpadku provozu a následující období a předešel tím tak uplatňování nároků zaměstnavatelů za škodu, která jim přijatými opatřeními vznikla.
V případě, že některé výše uvedené otázky řešíte, hodláte uplatňovat škodu vůči státu nebo se naopak vyhnout odpovědnosti za škodu a sankcích ze strany smluvních partnerů a chcete poradit nebo pomoct, neváhejte se obrátit na advokáty Medka nebo Schwarze.
Comentarios